Co udělá rozpočtové provizorium s financováním sociálních služeb

Míra nejistoty je letos oproti předchozím letům bezesporu vyšší, a to v souvislosti s rozpočtovým provizoriem. V praxi to znamená především výrazný časový posun všech klíčových rozhodnutí týkajících se financování sociálních služeb.

 

Je také důležité rozlišovat mezi poskytovateli, jejichž zřizovatelem je veřejný subjekt (stát, kraj, město), a soukromými poskytovateli. U těch „veřejných“ je situace zpravidla stabilnější, protože případný výpadek financování bývá ve velké míře dorovnán z rozpočtu zřizovatele. Naproti tomu soukromí poskytovatelé musí podobné výpadky řešit z vlastních rezerv, případně prostřednictvím externího financování – například překlenovacích úvěrů, půjček nebo kontokorentních rámců, což jejich provoz dále prodražuje.

 

Pro lepší pochopení situace je potřeba zmínit samotný mechanismus financování. Provozní dotace sociálních služeb jsou v České republice rozdělovány prostřednictvím krajů podle jejich metodik (tzv. krajské sítě služeb – „A sítě“) a částečně také přímo z MPSV v rámci nadregionální „B sítě“. Základ finančních prostředků vychází vždy z rozpočtu MPSV, které je podle tzv. směrných čísel rozděluje mezi jednotlivé kraje. Kraje pak tyto prostředky mohou doplňovat z vlastních zdrojů a následně je přerozdělují konkrétním poskytovatelům. Standardně bývá financování rozděleno do dvou splátek – první, větší část přichází obvykle ke konci prvního čtvrtletí, druhá pak v průběhu léta. Zásadní je, že rozhodnutí o celkové výši dotace bývá poskytovatelům známo ještě před vyplacením první splátky, což umožňuje alespoň základní plánování rozpočtu.

 

Letos je situace odlišná. Ve stejném období loňského roku již řada poskytovatelů měla první splátky na účtech a zároveň znala rámcovou výši dotace na celý rok. V současnosti však mnozí poskytovatelé stále neznají ani celkovou výši přidělených prostředků na rok 2026 a první platby dosud neobdrželi. Některé kraje se snaží tuto situaci zmírnit – například formou bezúročných půjček či záloh, které mají pomoci překlenout začátek roku. Podobný krok učinilo i MPSV u nadregionálních služeb, kde byla vyplacena záloha ve výši 25 % loňské dotace. Přístup se však mezi jednotlivými kraji liší v závislosti na jejich pravidlech a rozpočtových možnostech.

 

Celkově tak letošní rok přináší vyšší míru nejistoty jak z hlediska konečné výše financování, tak i z pohledu cash flow. Poskytovatelé jsou nuceni fungovat bez jasného rozpočtového rámce a zároveň překlenovat výpadky financí, což s sebou nese dodatečné náklady. Po schválení státního rozpočtu nyní následuje fáze, kdy jednotlivé kraje reagují na přidělené prostředky od MPSV. Připravují se podklady pro krajské rady a zastupitelstva, která musí rozdělení financí schválit. Teprve poté mohou být poskytovatelé informováni o konkrétní výši podpory. Následovat bude uzavření smluv a teprve poté budou dotace vyplaceny.

 

Autor: Ing. Lukáš Knapp, člen představenstva Global partner, a.s.